HOŽB na ne(horo)lezecké bedně – BIKE MUSIC FEST Paseky nad Jizerou

Děkujeme Lídě za článek!

Náhodou se od známých dozvídáme o MTBO akci, kterou na Hermíně v Pasekách nad Jizerou pořádají nadšenci z o.s. Paseky outdoor. Jedná se o závod horských kol složený ze dvou částí – orienťáku a výjezdu do vrchu. V orienťáku je do 5 hodin potřeba sebrat co nejvíce kontrol v terénu Jizerských hor, Krkonoš a podhůří. Jede se stylem scorelauf, tedy každý si volí taktiku postupu po kontrolách podle sebe a kdo jich sebere nejvíc za nejvíc bodů, je gej. Výjezd se jede pod lany pasecké lanovky na dva pokusy, počítá se lepší výsledek. Jedou se kategorie dvojice muži, dvojice ženy, jednotlivci a mixy.

Po nastudování propozic se s Ondrou rozhodujeme do závodu přihlásit v kategorii mixy pod pro bikery anonymním názvem týmu HOŽB. Od Jirky Trakala si ještě v pátek narychlo půjčujeme mapník a fasujeme nějaká moudra (před pár lety závod jezdil), což je naše veškerá příprava na závod. V sobotu 10.8.2013 ráno v 9:30 stojíme na startu (startuje se ve vlnách) a jedeme pro mapu. Držíme v ruce mapu – turistickou v měřítku 1:50 000 bez turistického značení a názvů měst a obcí, takže jsme solidně zmatení. Tady bych asi měla poznamenat, že se jednalo o náš první společný závod ve dvojici a zároveň o první orienťák, když nepočítám své dětské pokusy na fáborkách. Naše vlna je dávno odjetá, přijíždí druhá a třetí za námi a my stále koukáme do mapy a vymýšlíme strategii. Když už nám je hloupé stepovat v prostoru výdeje map, s jasnou vizí postupu přes první dvě kontroly vyjíždíme. Rozcvička spočívá ve výjezdu pasecké sjezdovky nad Rejdice. Cestou si ujasňujeme další postup a rozhodujeme se využít znalosti terénu a pojedeme přes Navarov a Jirkov na Kozákov a pak se uvidí. Dupu první metry do kopce sklonu sjezdovky, před sebou vizi nahoru, dolu, nahoru, dolu, na závěr Kozákov a pak zpátky dolu, nahoru, dolu, nahoru do Pasek a to všechno za 5 hodin. Pár let už touhle krajinou na kole jezdím, takže vím, že ty doly jsou sakra hluboký. No nic, hlavně nepanikařit, až upadnu, snad mě Ondra zvedne, proto koneckonců jedu ve dvojici, že. Až do Jirkova se jede dobře, pak sjezd do Brodu, ale ve stoupání na Kozákov začíná krize, ztížená tím, že jedeme ještě přes kontrolu na Proseči. V Pipicích si Ondra žádá přestávku, v autobusové zastávce dáváme sušenku a máváme okolojedoucím borcům. Dorážíme Kozákov, v bufetu dáváme luxusní perník a hurá sjezd do Semil a výjezd na Cimrmanovu rozhlednu nad Strážníkem. Tady pro změnu dochází mně a předjíždí nás jedna dvojka za druhou. Začíná se projevovat fakt, že jsme na kole letos v podstatě neseděli a nemáme naježděno. S postupujícím časem a ubývajícími silami je jasné, že už posbíráme jen kontroly na vršku okolo silnice a ve Vysokém nad Jizerou a budeme mít co dělat, abychom dojeli v limitu. Ve Vysokém nás ještě čeká lahůdka v podobě kontroly schované v zámeckém parku, marný sjezd a výjezd zpět ve chvíli kdy nejsou síly ani čas, nalezení kontroly a závěrečný spurt do Pasek, kde se nám naštěstí podařilo napoprvé trefit správnou cestu lesem a loukou k Hermíně, kde je cíl. Dojíždíme 5 minut před limitem, čímž se vyhýbáme bodové penalizaci. Celkem to bylo 60 km a 1700 m převýšení.

Trochu se zheveříme a hurá pod lana. Jdu se podívat na prudký výjezd na cestu, který dělá všem problémy a který je nutné přejet, protože body se počítají od něho dál. Kouknu jak pojedu a jdu se zařadit na start za Ondru, abych byla motivovaná. Ondra dává výjezd na cestu s přehledem a nakonec vydupe na první pokus 112 m, já dávám 74 m. Počítá se bod za metr. Výjezd se jede max. půl hodiny po 5 hodinovém limitu v orienťáku, takže mám úplně gumové nohy a ve výjezdu to je znát. Říkám si, že výš dneska stejně nevyjedu a druhý pokus ani nebudu zkoušet. Ale po zkouknutí výsledků vidíme, že jsme průběžně druzí v kategorii! Ondra dává na druhý pokus ve výjezdu 134 m a přemlouvá mě, abych jela taky. Je pravda, že není co ztratit, tak jedu a dávám 98 m. Tím jsme uhájili druhé místo v kategorii z celkově 21 startujících dvojic! Na závěr komentování našich výsledků je třeba dodat, že v orienťáku jsme zajeli lehce nadprůměrný výsledek a pro nás skvělé umístění jsme si vyjeli výkonem pod lany, kde spousta holek, ale i kluků končila pod cestou, od které se začínaly počítat body.

Následuje vyhlášení, segedínský guláš, hudební produkce sestávající z jakéhosi rachotu, rozpomenutí se, že nemáme benzín, odjezd do Rokytnice na benzínku, na zpáteční cestě prohlídka paseckých skal, potmě postup korytem řeky kolem fabriky zpět k autu a závěrečné jucharé v podobě okomentování tras vítězů a parádního vystoupení skupiny EL Gaučo. Ve 23:30 usoudíme, že toho už bylo dneska dost a o půlnoci jsme doma. Rozhodně parádní vydařená akce s bezvadnou organizací a příjemnými lidmi, na kterou bychom napřesrok jeli rádi znovu.