A byl tu zase návrh: „Jedem na Sokoliki“. Tentokrát je to akce HOŽB, lákáni byli všichni z oddílu, některým byly dokonce nabízeny úplatky. Největším tahákem byla Ivanova naložená ryba.
Život horolezců je prý tvrdý a sestává se z nejapných nápadů někam se ploužit, sdírat si ruce do krve, padat ze skal, nechávat se vysoušet sluncem, spát na tvrdé zemi, utíkat v noci před deštěm… Zvláštní je, že ve výše uvedených příkořích si individua, nazývající se lezci, libují, dokonce je vyhledávají a jsou úchylně šťastní, když se jim jich dostává v hojném množství.
Pokračovat ve čtení „Sokoliki – srpen 2007“
Sokoliki – jaro 2007
Výlet do Polska začal už týden předem. Gabča, naše talentovaná prudička, vytáčela taťku neustálými otázkami typu: „Budeme ve Vrchlabí přesně v osm?“, „Vyjedeme přesně v šest?“. V pátek už u nás bylo tak husto, že jsem musela použít své diplomatické zkušenosti z letitého manželství a zamezit bitce, která hrozila. Myslím, že jsem zachránila Gábině sedací část těla, na které se Honza chystal vykonat exekuci.
Pokračovat ve čtení „Sokoliki – jaro 2007“