Po téměř celoročník diskuzích, jestli na Muchovmana ano či ne, v jakém složení a v čem, nakonec startovala během sobotního dopoledne v sychravém počasí 2 téměř oddílová družstva.
ŽeleznýmBroďákům se nepovedl úplně přesný time-management přesunu na lezecký start, výsledkem čehož byla zhruba desetiminutová ztráta, kterou se celý tým snažil s nasazaním života umořit. Franta vložil do lezecké části závodu nejen srdce, ale i sedřené a naražené koleno, na kterém si pak nechal v nemocnici vytvořit řádnou diagnózu. Kolo bezpečně prohnal výživným okruhem ve slušném čase Ivan, který po dojezdu vůbec nevypadal vyflusaně. Ale z mého pohledu nejlepší část výkonu, pánové prominou, obstaral na poslední chvíli zaskakující „liberecko-moravský cizák“ Michal, který se z Muchova vrátil v čase pod 35 minut. Škoda, že Ondra na poslední chvíli nemohl nastoupit, neb nejedna mysl se těšila na to, jak si tehle úsek vyběhne Franta…
Dívčí štafetu s anonymním názvem Železnobroďačky rozběhla směrem k Čertovým skalám Gabča, odkud se vrátila v pořádku a se solidním časem, ikdyž si po doběhu zoufala, že to bylo moc pomalý. Cyklotrasu si do poslední kapky bláta a podle fotek i do posledních sil vychutnala Lída, která těsně atakovala Ivanův čas, takže to dokonce po téhle části vypadalo, že skončíme celkově líp než kluci. No ale závěrečné neštěstí v podobě vrcholu Muchova čekalo na mě. Čas bych vůbec nezmiňovala, neb hlavní je, že jsem to přežila a to je důležitější než výsledek, teda doufám…
Neopomenutelný je taky Jirka Trakal, který se toho tradičně nebál a jako jednotlivec se popral se všemi disciplínami sám za sebe.
A protože náš něžný tým ve výsledném součtu nakonec oproti Ivanovo teamu ztratil jen minutu, už možná vymýšlíme, jak jim to za rok natřem!
Zuzka
Dík za článek. Myslím že to byla povedená akce a taky dobrá prezentace oddílu…I mediální. Sme jediný psali o tom na FB