Píše se mírná zima roku 2007…. A my sedíme pod umělou stěnou a přemýšlíme, jak naplnit svoje touhy po výstupu na nějakou vysokou a zasněženou horu. Po chvilce je rozhodnuto. Vyrazíme na Smrk. Splňuje spoustu našich podmínek. Je nedaleko, nahoře je určitě sněhu dost…no a zvládneme to za víkend. Teď už jen kdo se na tu výpravu odhodlá…
Podzimní Blatiny
Dne 13. – 15. 10. se měla uspořádat oddílová akce – Podzimní Blatiny. Vedoucí oddílu se rozhodl po neblahých zkušenostech s ČD z předešlého roku, že se tentokrát pojede autem.
Odjezd byl plánován na 16:30, ale jelikož jsme se s Gábinou zamkly v domě a nemohly najít klíče, odjížděli jsme s „menším“ zpožděním. Neujeli jsme ani tři km a už začaly práskat zátky od piv (pití se samozřejmě zdržely nezletilé osoby a řidič). V Pardubicích jsme měli naložit Zuzku, ale navigace nejmenovaného (že, Jouzo?) selhala a vlakové nádraží jsme přejeli.
Jarní Blatiny
Pátek odpoledne, víkend začíná a my odjíždíme za lezením do Žďárských Vrchů. Dohodli jsme se, že se svěříme Českým Drahám a pocestujeme s nimi. Klasika, půl hodiny čekám, než přijede náhradní autobusová doprava, neboť vlaky mají výluku. V Semilech se setkávám s Ivanem a pokračujeme vlakem. Nabíráme dalších 10 minut zpoždění (dohromady tedy 40) a jelikož máme v Hradci na přestup „jen“ 44 minut, řešíme, co když to nestihnem. Máme promyšlený bivak nebo spaní na veřejných záchodcích.
Ani do jednoho se mi opravdu nechce, a tak jsem ráda, že autobus má 20 minut zpoždění. Už celkem v klidu stíháme další dva autobusy, cesta příjemně utíká, ale začíná se stmívat a nás čekají ještě 3,5 km přes kopec na chatu do Blatin. V posledních minutách jízdy vymáhám od Ivana slib, že dojdeme za světla.
Pokračovat ve čtení „Jarní Blatiny“